Pitigrilli- Vegetariáni lásky

Ahoj, vítejte!

Možná někomu budu povědomá z instagramu ilonica.palica, který si jen "šel do večerky pro cigarety" a jak to tak bývá, je to 50:50, jestli ho ještě někdy uvidíme. Nicméně bych i nadále ráda sdílela se světem svoji lásku k ne úplně aktuální literatuře a hlavně ke kouskům, které lovím po knihobudkách, a které nejsou úplně marné a byla by škoda, aby zapadly v moři nově chrlených titulů. Snad tím někoho inspiruju, snad si díky tomuhle blogu obohatíte knihovny o nějakou srdcovku, snad by to autory potěšilo. 

A žádný zdržování, jdeme rovnou na moje zamilované Vegetariány lásky od Pitigrilliho, od kterých jsem neměla žádné očekávání, ale daly mi toho spoustu. 

Za tímto pseudonymem se skrývá Dino Segre, italský spisovatel, „prokletý básník“, provokatér, informátor fašistické tajné služby, narkoman závislý na kokainu. Sarkasmus používal nejen ve svých dílech, ale i ve svém přístupu k životu, kdy odmítal morální zásady a pravidla. Jeho nejznámějším dílem je, jak jinak, Kokain, který vydal pod pseudonymem a který se rázem dostal na seznam knih zakázaných katolickou církví.

  "Připouštím polibek malomocnému, ale nedokážu si představit podání ruky idiotovi." 

Vegetariáni lásky se skládají ze dvou svazků, přičemž na začátku prvního je doporučení: „Ti, kdo nejsou zvyklí číst předmluvy, nechť čtou tuto novelu až po druhém svazku této knihy.“. A protože já zásadně předmluvy nečtu, pustila jsem se do svazku římská dvě, který je souborem osmi novel plných nenaplněných lásek, snů, životních rozkolů a bohatých paniček v drahých kožiších. První díl je již jednolitou novelou, vyprávějící příběh učitele, který se takřka přes noc a „náhodou“ stal slavným a bohatým romanopiscem. Svými fanynkami i veškerým pozlátkem opovrhoval a utržené peníze za knihy utratil za pobyt v sanatoriu.

Italsky si zatím umím jen objednat kafe, nebo se zeptat, jestli nepotřebuješ okurku, takže překlad nemůžu adekvátně hodnotit, ale určitě to nebylo nic lehkého, když si vzpomenu na všechna ta rozvláčná, mazlivá souvětí a slovní spojení, okořeněná černým humorem. Při čtení jsem zažívala podobný pocit, jako když si s oholenýma nohama vlezete do čerstvě povlečené postele a k tomu si zapálíte nějakou pekelně drahou vonnou svíčku.

Jeden svazek jsem si „vypůjčila“ z knihovničky v domově pro seniory, kde jsem pracovala, a druhý jsem našla na sběrném dvoře. V merku mám i další autorovy knihy, tak snad se na mě v nějaké knihobudce usměje štěstí!

• „Byla by si již koupila na měsíční splátky malé auto, kdyby se nemusela obávati, že by musila vystoupiti a čistiti svíčku. Měla milence, rozešli se, a nechtěla znovu začíti, protože láska je mrháním energie. Muži se nespokojí tím, že milují a jsou milováni, ale říkají to a chtějí to slyšeti. Jiní chtějí důkazy, a co je ještě horšího, podávají se také. Láska je přílišné obtěžování. Nyní žije sama.“
  
  
• „Proč se se mnou neoženíš? Mám modrou lišku, safír, okolo něhož jsou brilianty, závodní auto dvousedadlové; jsem dobře zásobena punčoškami a košilkami; měla jsem jediného žáka: tím jsi ty, jediného milence, tím jsi ty. Vážím čtyřicet pět kilogramů: nezabírám velké místo v životě muže.“

• „Tak vedla dvojí život: ve svém fantastickém domě, kde se vše dálo magicky, a v pokoji studenta astronomie, který zaléval na římse okna pelargonii, jež kvetla v krabici od benzínu Shell.“